Testy na alkohol (3. část)

Zaměstnanec je (ve smyslu ust. § 106 odst. 4 písm. i zákoníku práce) zejména povinen podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu.

Do 31. prosince 2006 platilo, že vedoucí pracovník nebo okruh vedoucích zaměstnanců, kteří mohou resp. mohli dát (závazný) pokyn ke zjišťování, zda je zaměstnanec pod vlivem alkoholu, musí být uveden (jen) v pracovním řádu. (Nestačil jiný vnitřní předpis, byť by se jednalo o vnitřní bezpečnostní předpis zaměstnavatele.) Nový zákoník práce tuto (zaměstnavatele omezující) povinnost zrušil resp. nepřevzal, ale to samozřejmě neznamená, že by právě v pracovním řádu nemohli být příslušní oprávnění zaměstnanci uvedeni.

Výmluvy a obstrukce nepomohou!

Povinnost podrobit se testu na alkohol je kategorická a bezvýhradná; zaměstnanci nepřísluší hodnotit, jaký cíl zaměstnavatel testováním sleduje. Zaměstnavatel může provést příslušnou zkoušku i bez podezření, že je zaměstnanec pod vlivem alkoholu, může zkoušky provádět i opakovaně nebo pravidelně. (Způsob, jakým zaměstnavatel bude vliv alkoholu zjišťovat, explicitně pracovně-právními předpisy stanoven není, záleží na zaměstnavateli jakou formu zjišťování zvolí. Většinou se provádí tzv. orientační dechová zkouška a při pozitivním nálezu i vyšetření alkoholu v krvi; prvé zjišťování provádí obvykle bezpečnostní technik (zatímco pokyn ke zkoušce může dát zaměstnanci pouze oprávněný vedoucí zaměstnanec, samotné provedení této zkoušky již může příslušet jinému zaměstnanci - např. zmíněnému bezpečnostnímu technikovi); druhé zjišťování již provádí lékař resp. příslušný zdravotnický pracovník. (Odběr biologického materiálu (krevní zkoušku) může provést pouze zdravotnické zařízení k tomu odborně a provozně způsobilé. Vyšetření biologického materiálu (krevní zkoušku) hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu, vyšetřovaná osoba, tedy zaměstnanec. V případě, že se přítomnost alkoholu neprokáže, náklady na krevní zkoušku nese zaměstnavatel. Pokud je však dechová zkouška na alkohol opakovaně pozitivní (a je vyloučeno působení jiných okolností na (opakovaný) pozitivní výsledek), zaměstnavatel nemusí v dalším testování zaměstnance pokračovat.

Vždy, když má zaměstnavatel, byť sebemenší, podezření, že je zaměstnanec pod vlivem alkoholu resp. není v důsledku požití alkoholu schopen vykonávat práci, měl by provést vyšetření pomocí dechové zkoušky a když se jeho podezření potvrdí, zakázat zaměstnanci další práci.

 

Pro ICM NIDM MŠMT zpracovala Bc. Gabriela Žemličková
Zdroj: www.odrogach.cz
Datum: leden 2008
Aktualizace: srpen 2009, březen 2014

 

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
26
27
28
29
30
31
1
 
 
 
 
 
 
 
2
3
4
5
6
7
8
 
 
 
 
 
 
 
9
10
11
12
13
14
15
 
 
 
 
 
 
 
16
17
18
19
20
21
22
 
 
 
 
 
 
 
23
24
25
26
27
28
29
 
 
 
 
 
 
 
30
1
2
3
4
5
6